Téměř každý se alespoň jednou v životě setkal s potřebou pořídit překlad textu a s nutností najít překladatele nebo firmu, která pro něj překlad vyhotoví. Velká část zákazníků automaticky vyhledává úřední překlady v domnění, že právě ty jsou potřebné pro správný překlad textu. To nemusí být vždy pravda, a proto bychom rádi v tomto blogu přispěli praktickými informacemi na téma odborných a úředních překladů.
Toto téma je jedním ze základních kritérií při výběru překladatelských služeb, a proto správný přehled a znalost rozdílů z pohledu zákazníka může ušetřit čas, zpracování a často i peníze. Kromě toho je dobré umět tyto překlady rozlišit i z hlediska všeobecného přehledu a správného využití daných překladatelských služeb.
Základní pohled nám říká, že úřední překlady mají nejvyšší kontrolu, a proto jsou určeny především pro úřední komunikaci, jak napovídá samotný název. I když je to pravda, ne vždy jsou však úřední překlady nezbytné; mnohdy jsou totiž - doslova řečeno - "zbytečně přeložené".
Většina institucí a firem přijímá standardní - odborné překlady, které se často neliší od úředních. Jsou také ověřené a mají zaručené razítko, obvykle razítko firmy, která je předmětem vázané překladatelské a tlumočnické činnosti. Z pohledu překladatele je profesionální překladatel v období 5 let praxe, po kterém může, ale nemusí složit úřední zkoušky, které ho dále opravňují k práci a vydávání překladů úředního charakteru.
Úřední překlady se nejčastěji používají při jednání se státními orgány, jako jsou ministerstva, ředitelství a oficiální instituce - ale také v právní sféře jako překlady dokumentů ze soudních jednání nebo notářských listin, případně překlady dokumentů pro orgány, jako je policie nebo jiné silové složky. V takových případech je nutné pořídit úřední překlad. To může zabrat určitý čas, protože počet úředních překladatelů je omezený, a také finanční prostředky, protože dotyčné překlady někdy stojí dvojnásobek standardní sazby za stránku.
Vyšší ceny za úřední překlady jsou však logické, protože k získání úředního razítka musí profesionální překladatel sám projít složitým a nákladným procesem složení zkoušek u několika odborných a překladatelských komisí. Profesionální překladatel má obvykle vysokoškolské vzdělání přímo v oboru překladatelství nebo příbuzném jazykovém programu, případně se mnohdy jedná o překladatele, kteří žili v zahraničí a mají s cizím jazykem bohaté zkušenosti (často přeložené do státního jazykového certifikátu). Výsledkem v praxi často bývá, že úřední a odborný překlad se ve zpracování textu nijak neliší, a tak může být text totožný, ale za úřední razítko může klient zaplatit i desítky eur.
Současně stačí, aby si zákazník jednoduše ověřil u instituce nebo společnosti, pro kterou má být překlad vyhotoven, jaký druh překladu přijímá. Jeden telefonát může ušetřit další energii a prostředky. Pokud máte přeložit byť jen jednu větu například na potvrzení, běžná překladatelská agentura vám naúčtuje zákonem stanovenou minimální cenu za 1800 znaků včetně mezer za normostranu, neboť se nejedná pouze o samotný akt překladu, ale také o převzetí odpovědnosti za správnost a udělení příslušného stupně ověření daného textu.
Na závěr bychom pro vás rádi shrnuli efektivní postup zákazníka při objednávání překladů:
🗸 Informujte se u cílové osoby/instituce/společnosti, jaký typ překladu přijímá.
🗸 Ověřte si u překladatelské firmy, zda má oprávnění k provádění daného typu překladu.
🗸 Zjistěte, jaké má společnost reference a případně jaké výhody nabízí oproti svým konkurentům.
🗸 Objednat překlad.
